Hned druhý víkend v roce 2022 jsme zajížděli na celkově šestý turnaj elévů na nedaleký Campanus, kde pořádala turnaj SK Dvojka. Po vánoční přestávce a týdnu trénovaní jsme se sešli, i když v nepříliš velkém počtu zapříčiněnému zhoršenému zdravotnímu stavu či nařízené karanténě hráčů, k prvnímu zápasu hned od devíti hodin. Tentokrát bylo rozlosování turnaje k nám na rozjezd příznivé.  Kdy na nás čekal pořádající tým, který se od počátku zápasu stáhl víc do obrany, a díky tomu jsme měli více prostoru kterého naši zkušenější hráči na pozici obránce (Aleš a Dan) dokázali využít a režírovali hru. Z počátku se někteří hráči ještě jevili ospalí, ale nedůraz soupeře nám umožnil se rozehrát, zakombinovat a zejména si zastřílet, tak jak se to povedlo Tomovi, Matymu a Adamovi, takže téměř všichni se zapsali mezi střelce patnácti gólového přídělu, který skončil v soupeřově brance. Filip v bráně neměl příliš práce, ale o to bylo důležitější být stále pozorný a pochytat nahodilé střely soupeře.

Do druhého zápasu jsme tedy vstoupili s dobrou náladou. Bojovný soupeř z Kolína nám nenechával moc volného prostoru a tak hra vykazovala na obou stranách zejména bojovnost. Hra měla vysoké tempo a tak se hra přelévala, jak se říká nahoru a dolů. Za první poločas se kromě vstřelených gólů přerušila hra snad jen dvakrát. Ještě v prvním poločase se nám po dvou pěkných akcích podařilo prosadit a i díky výbornému výkonu v bráně Adama jsme v poločase vedli.  Ve druhém poločase pokračovala hra ve stejném tempu a díky smolnému gólu , kdy se Adamovi po pěkném zákroku míček odrazil tak nešťastně, že přepadl přes kalhoty za brankovou čáru soupeř vyrovnal. A od té doby jako by nám „štěstěna“ nepřála, naše střelecké pokusy končily na tyčkách, lítaly těsně mimo gránu či nacházely připraveného gólmana soupeře. Scházela nám větší souhra, která byla způsobena nepříliš vhodným rozhodnutím, že jsme v útoku střídali 5 hráčů v různých kombinacích. 

Po pauze na oběd jsme se vrhli do souboje s Florbalovou akademií z Mladé Boleslavi, která byla taktéž pro nás houževnatým soupeřem. Ale zde jsme si určili jednoznačné sestavy a na hře se to projevilo. Celou první polovinu zápasu to byl vyrovnaný souboj, ve kterém vedl jeden či druhý tým. Až před poločasovou přestávkou jsme se utrhli a zejména zásluhou Matyho jsme odskočili na tříbrankový rozdíl. Ali i rozehrávky standardky Toma či Dana mněly nápad a profitovali jsme z nich. Druhý poločas už tak bohatý na góly nebyl. Soupeř již Adama druhý poločas neprostřelil a u nás už se pomalu začala projevovat únava, takže se počala vytrácet i přesnost z naší hry. Vítězství jsme si už nenechali utéct a tak jsme mohli slavit nejen výhru, ale i první gól Marka, kterému jsme před zápasem prodloužili florbalku.

V posledním zápase jsme se utkali s taktéž neporaženým celkem z Letňan. Jejich výběr z ročníku 2012 byl nakonec nad naše síly. Připravovali jsme se na zápas důsledně, ale za pětadvacet sekund jsme už prohrávali 0:2. Soupeř na nás vlétnul opravdu razantně, mi chvíli to na svém těle pocítil i Filip, který byl nevybíravě zezadu při držení míčku hozen na mantinel. Filip se z tohoto karambolu dlouho vzpamatovával, ale následně pokračoval ve hře. Nevynutili jsme si za tento zákrok nájezd, ale ani tak jsme se nevzdávali. Chvíli nám trvalo se srovnat, ale vyrovnali jsme postupně hru a do konce poločasu i skóre.  A připravovali se na druhý poločas, jenže co se nestalo. Vyrovnaný stav 5:5 nevydržel ani pět sekund a po druhém chytře vyhraném buly soupeřem jsme prohrávali opět o dva góly. Byl to velmi vyhrocený zápas, ve kterém rozhodčí odpískal po jednom trestném střílení na každé straně. My jsme šanci na rozdíl od soupeře nevyužili, a tak nějak nás to položilo psychicky i sil už nám příliš nezbývalo a tak jsme prohráli 11:7. Konečný čtyřbrankový rozdíl ve skóre byl právě zapříčiněny špatným vstupem do poločasů. Soupeři náramně dobře zahrála jejich první lajna, která se ukázala být rozdílová. 

Když hodnotím proběhlý turnaj, tak právně nejvíc si cením přístupu Aleše, Marka či Honzy, kteří dřeli a nevypustili žádný souboj, žádný míček pro ně nebyl ztracený a bojovali až do poslední sekundy. Toto jsou právě ty zápasy, které nás všechny můžou posunout dál. I potlučený Filip se vrátil do zápasu a bojoval, jak jen mohl. Pojďme se společně naučit, že již obdržené góly hodíme za hlavu, ty už neodmažeme z výsledkové tabule, ale budeme chtít přidat nějaký ten gól v síti soupeře. 

To co se stalo, nikdo už nezmění, ale máme šanci změnit to, co se teprve stane. Svým aktivním přístupem.

Věřím, že po příštím domácím turnaji budeme opět o něco silnější si to rozdat ve třetím koši.

Radim Petr